Zámeček v České televizi sledoval miminka
Za dětskou redakci Zámeček jsem navštívila Českou televizi. Tam jsem byla v pondělí ráno přídělena redaktorce Barboře Jelínkové, která mě vzala točit na konferenci předčasně narozených dětí.
Vzali jsme s sebou zvukaře a kameramana a vyjeli jsme na místo, kde konference probíhala. Když jsme na konferenci dorazili, tak jsme se zatím občerstvili a napili. Na konferenci vystoupil MUDr. Richard Plavka - předseda české neonatologické společnosti dále Lenka Novotná - předsedkyně sdružení NEDOKLUBKO a moderátorka konference, která po celou dobu pokládala otázky členům konference.
Na začátku byla prezentace, kde jsme viděli stránky NEDOKLUBKA, což je sdružení rodičů a přátel nedonošených dětí, kteří od začátku roku 2010 dělají projekt ,,MÁMY PRO MÁMY". Pomáhají rodičům, které potkalo stené neštěstí nedonošeného děťátka. Pak nám řekli pár údajů o předčasně narozených dětech. Například, že počet nedonošených dětí je vyšší než dřívě, pohybuje se kolem 7 - 10 localhost z celkového počtu narozených dětí. Na konci novináři pokládali otázky.
Já a Bára Jelínková jsme dělali rozhovory s členy zasedací konference a maminkou nedonošeného dítěte. Zjistila jsem, že maminka nedonošeného miminka porodila už v 6. měsíci. Říkala, jak to bylo pro ní těžké nechat přibližně 3 měsíce dítě samotné v nemocnici. A úplný závěr byl, že reportérka natočila STAND UP, což znamená, že reportérka stojí před kamerou a povídá o tom, co točila. Takové to celkové shrnutí a na konci říká: Barbora Jelínková, Česká televize.
Po návratu do zpravodajského studia reportérka připravovala reporáž. Napsala článek, který pak přeříká a k tomu si připraví to, co natočila. Když to dodělala, šli stříhat reportáž. Následovalo stříhání a to vypadalo asi takto. Reportérka řekla panu stříhači, ať jí sestříhá to, co jí připadalo zbytečné a tam, kde se členové třeba zakoktaly, ono vlastně z 20 minut reportáže se musí udělat 3 - 5 minut. A když to sestříhají, tak mezi to dávají ilustrační záběry a to jsou záběry starší, které se dávají, když reportérka mluví, tomu se říká ASYNCHRON. A také do té reportáže dali, jak reportérka udělala jednotlivé rozhovory členů konference, a tomu to se říká SYNCHRON. A pak na konec reportérka připravila zvlášť na počítači titulky.
Mým závěrem bylo shlédnutí reportáže mojí redaktorky. Tato celá reportáž mě zaujala, jak vůbec od začátku až do konce se utváří. Byla jsem ráda, že jsem takovou příležitost dostala.
Sandra Pikartová